Covid-19: kde udělal prof. MUDr. Žaloudík chybu?

Úvodem mi dovolte připomenout základní fakta: covid-19 je infekční onemocnění způsobené koronavirem SARS-CoV-2., který se začal šířit

pravděpodobně z čínského města Wu-chan koncem roku koncem roku 2019. Virus se přenáší mezi lidmi nejčastěji pomocí kapének při kýchání nebo kašlání pacienta ale i při běžném mluvení. Pacienti pociťuji příznaky obyčejné chřipky, kašel, ztrátu chuti a čichu, někteří jsou bez příznaků a jiní mají naopak vážné dýchací potíže, které vyžadují plicní ventilátor. Odborné studie se většinou shodují, že s nemocí covid-19 umírá přibližně 0,5 až 1,0 procenta nakažených (zdroj). Při srovnání s některými dalšími chorobami (jako třeba: ebola, SARS či MERS) se ty hodnoty nezdají být vysoké a tak se nabízí otázka, zdali není celý ten humbuk jen zbytečný poplach? Domnívám se, že klíčová odpověď je uvedena právě zde:

"Nejde jen o to, jaká je úmrtnost mezi nakaženými. Jde také o to, jak nakažlivá daná choroba je - a covid-19 je velmi nakažlivý," --  Eric Toner, lékař pohotovostní medicíny a vědec Střediska Johnse Hopkinse pro zdravotní bezpečnost (zdroj)

 Pro lepší pochopení rychlosti šíření viru si představme modelovou situaci, kde jeden pacient nakazí během týdne právě dvě další osoby, což může odpovídat reálnému šíření viru bez větších preventivních opatření. Podívejme se na tabulku, která ukazuje počty nakažených a mrtvých v následujících osmi týdnech. Upozorňuji předem, že pokud někdo nemá rád pesimistické modely, ještě má čas opustit tento blog. Pro ostatní uvádím, že tabulka začíná na 4 tisících nakažených, co je počet, na který můžeme dosáhnout už v následujících dnech. Třetí sloupec uvádí odhadovaný počet úmrtí s covidem-19 vypočítaný jako 0,75% nakažených pacientů.

Týden
1		30
2		60
3		120
4		240
5		480
6		960
7
8

Pro zjednodušení model nezohledňuje další faktory, které mohou mít vliv na reálný vývoj, například: vlivem nedostatku základních léků a nedostatku lůžek nemocnicích i jeho personálu může docházet ke zvyšování procent skutečných úmrtí, na druhou stranu budou procenta nakažených postupně klesat vlivem (dočasné) imunity a absence zdravých jedinců v populaci. Pro srovnání uvedu ještě čísla Českého statistického úřadu, podle kterých zemřelo loni průměrně 2,2 tisíce osob týdně (zdroj). Pohledem do tabulky pak snadno zjistíme, že už osmém týdnu vychází větší počet úmrtí s covidem-19, než na všechny ostatní příčiny dohromady. Snad už je teď trochu jasné, že nějaká opatření jsou na místě, ale která to jsou?

Vhodná vakcína  na trhu zatím chybí, ale co třeba omezit šíření infikovaných kapének? Tohle řešení komplikuje fakt, že pacienti vylučují infikované kapénky ještě před prvním příznakem nemoci a někteří pacienti příznaky ani nemají, jak zaznělo úvodem.  Ale co kdyby si roušku vzali preventivně všichni? A jsme doma. Naštěstí většina odborných studií se shoduje, že v uzavřených veřejných prostorách rouška šíření viru skutečně omezuje (zdroj). Neumím sice vyloučit, že většina z nich se mýlí, ale zdá se mi to opravdu málo pravděpodobné.

Vypadá to, že profesor Žaloudík, který ve druhé půlce srpna kritizoval návrat plošného zavádění roušek, nezohlednil dostatečně rizika plynoucí z rychlého šíření této nemoci ve společnosti.

Dodatek:

Cílem nebylo nikoho vyděsit ani urazit, ale pouze apelovat na dodržování opatření k omezení rizik. Na podnět komentářů v diskusi jsem tabulku zkrátil na 8 týdnů a mírně doplnil komentář (2020-09-22 8:45). Volné pokračování o tom, jak by se vývoj nákazy změnil na konečném počtu populace najdete zde. Pokud by někoho zajímal jiný příklad demonstrující prudký nárůst hodnot exponenciální křivky, může pokračovat třeba úvahou o růstu populace na Africkém kontinentě.