Pár slov k dezinformačním webům

Motto: "Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu do smrti bránit vaše právo to říkat" -- Evelyn Beatrice Hall, anglická spisovatelka známá svou biografií filosofa Voltairea.  

U příležitosti stého výročí založení Československa, proběhla letos v londýnském sídle společnosti BBC konference s podtitulem Truth and Power (Pravda a moc). Zástupci se tam shodli, že veřejnoprávní média jsou zárukou svobody projevu a také byla zmiňována slova jako "vyváženost" a "objektivita" (zdroj). O několik dní později společnost BBC prohlásila (slovy své moderátorky v rozhovoru s maďarským ministrem zahraniční a obchodu), že v Maďarsku nevládne demokracie, ale "hrůzné autoritářství" a že novináři v Maďarsku cítí "čistou diktaturu". Začátkem srpna pak BBC uvedla zprávu o raketovém útoku na Izrael titulkem, ve kterém označila oběť za viníka. Pokud v některé zemi zavládne hrůzné autoritářství, tak v době internetu a sociálních sítí je prakticky nemožné to utajit, navíc letošní výsledek demokratických voleb žádné hromadné znepokojení Maďarů nepotvrdil. Informace o hrůzném autoritářství přichází v poslední době z Turecka, indicie o ohrožení svobody tisku přichází z Německa, ve Švédsku televize zamlčovala přistěhovalecký původ sexuálních útočníků. Nedávné hlasování poslanců EP o aktivaci článku 7 proti Maďarsku není pravomocný verdikt o vině, navíc podklady pro hlasování působí dojmem práce levicových aktivistů zklamaných vlastním volebním neúspěchem, naznačuje to kritika imigrační politiky, nízkých dávek v nezaměstnanosti a krátké doby jejich výplaty. Bylo by zajímavé porovnání závažnosti případných dalších provinění ve vztahu k ostatním členským státům EU. Považuji za smutné, že zatímco unie posílala nestabilnímu Turecku miliardy EUR za uzavření migrační trasy, tak za podobnou službu hrozí teď Maďarsku sankcemi.

Pak tady máme různé neziskové organizace podporované vládou ČR a (spolu) financované z peněz daňových poplatníků. Do této skupiny patří také kontroverzní projekt Agentury pro sociální začleňování při Úřadu vlády ČR s názvem HateFree. Iniciativa si kladla za jeden ze svých cílů vyvracet fámy a potlačovat nenávist. Možná právě proto proto prezentovala islám jako náboženství míru a zpochybňovala přistěhovalecký původ sexuálních útočníků ve Švédsku. Považuji však za nepochybné, že nenávist nelze potlačovat strkáním hlavy do písku před skutečnými projevy násilí. V tématech islámu zástupci projektu citovali často vědce z Akademie věd ČR, který se zviditelnil letos jako autor některých kontroverzních výroků v seriálu Muslimové v Čechách. Informace z toho seriálu můžete pro zajímavost porovnat se slovy exmuslima Hamed Abdel Samada, syna egyptského imáma (necelých 6 minut videa s titulky).

Mediálním partnerem projektu HateFree byla Česká televize. Je zřejmé, že ČT udělala od doby socialismu významný posun, já však spokojený stále nejsem. Názorovou vyváženost ČT zpochybnila koncem roku 2017 také analýza Centra pro mediální studia Univerzity Karlovy. Podle člena rady českého rozhlasu v roce roce 2016 dostával v politických diskuzích v ČT mimořádný prostor člověk s podivnou minulostí, který měl reprezentovat "evropské hodnoty" (zdroj). Skupina odborníků Fakulty sociálních věd UK však byla nemile překvapena, když analýzy prezentované tímto "odborníkem" nesplňovaly ani základní kritéria pro odborný text a myšlenky jiných autorů vydával za vlastní (zdroj).

V poslední době se začali objevovat v Česku "osvícení lidé", kteří sepisují seznamy nedůvěryhodných informačních zdrojů. Pokud se porozhlédneme po autorech takových seznamů, tak často narazíme na sympatizanty politických stran, které ztrácejí svoji politickou moc. Připomíná mi to snahu slábnoucích komunistů diskreditovat zahraniční rozhlasové stanice v dobách reálného socialismu. Ještě bych připomněl, že pojem "dezinformační weby" používal také neúspěšný finalista na prezidenta, který po volbách odtajnil své sympatie k jedné z nejslabších stran v parlamentu.

Snad už je trochu zřejmé, že zárukou objektivity negarantují ani veřejnoprávní média členských zemí EU. Každá mediální společnost je přirozeně ovlivňována lidmi, kteří rozhodují o rozdělování financí a personálním obsazení manažerských pozic. Úplná nezávislost médií je iluze a nám nezbývá nic jiného, než zvažovat i protichůdné informace, prověřovat odkazované zdroje a hodnotit důvěryhodnost každého jednotlivého autora. Zdravá demokracie stojí na svobodě slova, výměně názorů a je třeba přijmout skutečnost, že to není vždy jednoduchá cesta. Pokud si však pamatuji dobře, tak potlačování nesprávných názorů se v naší historii příliš neosvědčilo a vedlo to až ke zmanipulovaným politickým procesům zakončených nejpřísnějšími tresty.

Odkazy na starší články autora k tématu:

• Stručný úvod do politického islámu (upravené vydání)
• Vývoj multikulturalismu v Evropě
• Otevřený dopis HateFree